„Pěšky, autem, autobusem a co bude dál?“
Od prašných cest k tranzitní silnici
Dnešní obec Sulice vznikla ze čtyř historicky oddělených sídel — Sulice, Želivec, Nechánice a Hlubočinka. Do 18. století měla doprava především lokální charakter. Sulice, Želivec, Nechánice a Hlubočinka byly malé zemědělské osady propojené cestami směrem na Jílové, Jesenici, Kamenici, Kostelec u Křížků a Strančice. Zajímavé je, že ještě na konci 19. století byly jednotlivé části obce z hlediska dopravy velmi rozdílné. Například Želivec byl roku 1898 popisován jako osada „poblíž Linecké silnice“, zatímco Hlubočinka ležela přímo při „Vídeňské silnici“. Nejdůležitější změnou bylo vybudování kvalitního silničního spojení Praha–Vídeň. Tato historická „císařská“ silnice, později označovaná jako Vídeňská/Linecká silnice, vytvořila hlavní severojižní dopravní osu oblasti. Její trasu celkem přesně kopíruje dnešní silnice II/603.
Ve 20. století význam silnice prudce vzrostl. Z někdejší císařské komunikace se stal jeden z hlavních automobilových tahů Praha–Benešov. A právě proto se silnice II/603 dodnes běžně označuje jako „stará benešovská“. Před vybudováním nového tahu a následně dálnice D1 tudy vedla i hlavní doprava z Prahy směrem na jih. Sulice sice získaly velmi dobré silniční spojení s Prahou, ale současně obec trpěla značnou tranzitní dopravou, která velmi rychle narůstala.
Veřejná doprava a její rozvoj
S rozvojem autobusové dopravy se právě „stará benešovská“ stala páteří veřejné dopravy. Během druhé poloviny 20. století a zejména po roce 1990 se Sulice stále více dostávaly do systému příměstské dopravy Prahy . Klíčovým směrem se stalo spojení přes Jesenici do Prahy, především přes autobusový přestupní uzel v Krči a k metru Budějovická. V roce 1991 začala vznikat organizace PID, a to znamenalo zavedení linek 335, 337 a 339. Ty dodnes propojují oblast s Prahou a pokračují různými směry na Kamenici, Týnec nad Sázavou či Benešov. Doplňkovou roli mají vazby na Strančice.
I v roce 2026 zůstává základní dopravní kostra překvapivě podobná historickému uspořádání. Navýšily se ale počty a rozsah linek. Hlavní osou stále zůstává II/603, doplněná II/107 směrem ke Strančicím, Velkým Popovicím a Kamenici a silnicí III/00315 směrem na Křížkový Újezdec a Jílové. Linky 335, 337 a 339 mají z větší části společnou trasu.
Velký provoz na této komunikaci si pak vyžádal její rekonstrukci. Ta má být, pokud jde o Sulice, dokončena ke konci roku 2026 k odbočce ke škole a do konce roku 2027 i část přes Želivec.
Budoucí vize autobusů nebo tramvaje
Budoucí vizí, která se již diskutuje s Prahou, je nejen posílit autobusové linky, ale také vybudovat tramvajové spojení, které by spojilo stávající trať z Libuše přes Písnici do Jesenice. Tato linka původně končila v Modřanech, ale nedávno byla prodloužena až na Novodvoroskou ulici na Libuši. Zde by mohla logicky navázat nová linka do Jesenice.
A co železnice?
Zcela jinak to bylo s železnicí, která Sulice vždy minula. Nejbližším významným železničním bodem se tak staly Strančice na trati Praha–Benešov. Tato základní struktura přetrvala v podstatě dodnes. Alternativa vést železnici nebo příměstské vlaky podél staré benešovské bohužel realizovat nelze vzhledem k vysoké zastavěnosti. Co by ale stálo za úvahu, je prodloužit železniční spojení rekonstrukcí stávající vlečky ze Strančic do Velkých Popovic a dále toto spojení prodloužit do Kamenice. Tím by i Sulice mohly získat spoj do Prahy po železnici.